Drift se zrodil v Japonsku: od sedmdesátkových horských průsmyků (tóge) a „čtyřkolového driftu“ na dobových gumách přes závodníka Kunimitsu Takahašiho až po fenomén, který do světa vystřelil Keiichi „Drift King“ Cučija. Jeho kultovní video Pluspy (1987) a první „ikaten“ akce přivedly techniku z ulic na okruhy; profesionalizaci pak zpečetil vznik **D1 Grand Prix** na přelomu let 2000–2001.
Dnes je drift plnohodnotný motorsport: jezdí se převážně s RWD, hodnotí se **linie, úhel, rychlost a styl**, a vedle japonské D1GP fungují velké šampionáty po celém světě. V USA od roku 2004 běží Formula DRIFT, která přinesla televizní přenosy, stabilní pravidla a globální hvězdy.
Popkulturu driftu postavila na piedestal dvojice fenoménů: Initial D (manga/anime s AE86 na horských silnicích) a film The Fast and the Furious: Tokyo Drift (2006), který drifting exportoval do mainstreamu. Od té doby je drift v hrách, klipech i reklamách synonymem pro „jízdu bokem“ – a ikonou moderní automobilové kultury.
Drift se zrodil v Japonsku: od sedmdesátkových horských průsmyků (tóge) a „čtyřkolového driftu“ na dobových gumách přes závodníka Kunimitsu Takahašiho až po fenomén, který do světa vystřelil Keiichi „Drift King“ Cučija. Jeho kultovní video Pluspy (1987) a první „ikaten“ akce přivedly techniku z ulic na okruhy; profesionalizaci pak zpečetil vznik **D1 Grand Prix** na přelomu let 2000–2001.
Dnes je drift plnohodnotný motorsport: jezdí se převážně s RWD, hodnotí se **linie, úhel, rychlost a styl**, a vedle japonské D1GP fungují velké šampionáty po celém světě. V USA od roku 2004 běží Formula DRIFT, která přinesla televizní přenosy, stabilní pravidla a globální hvězdy.
Popkulturu driftu postavila na piedestal dvojice fenoménů: Initial D (manga/anime s AE86 na horských silnicích) a film The Fast and the Furious: Tokyo Drift (2006), který drifting exportoval do mainstreamu. Od té doby je drift v hrách, klipech i reklamách synonymem pro „jízdu bokem“ – a ikonou moderní automobilové kultury.