Historie aut Ferrari
Ferrari je italská značka proslulá především svými sportovními vozy a účastí v mnoha automobilových závodech (hlavně v závodech Formule 1). Firmu založil automobilový závodník Enzo Ferrari. Ferrari dnes patří do koncernu Fiat a sídlí v italském městě Maranello.
Modely vozů Ferrari
Pojmenování jednotlivých modelů vozů Ferrari se během historie několikrát měnilo. Nejprve to bylo trojmístné číslo značící objem jednoho válce motoru (takto byly pojmenovány třeba modely 250, 365 nebo 456). U dvanáctiválcových modelů se tento způsob udržel až do devadesátých let dvacátého století. Od šedesátých let dvacátého století se začalo používat trojmístné označení skládané z počtu válců a k tomu ještě objemu motoru – jako první to byl model Dino Ferrari 206 (objem dva litry a 6 válců) Ostatní modely vozů Ferrari mají v současnosti v číselném označení pouze objem motoru.
Design vozů Ferrari
Pozoruhodný design supersportů Ferrari navrhovala nejlepší studia jako Pininfarina, byl dlouhou dobu doplňkem nejbohatších lidí na všech světových kontinentech. V průběhu doby navrhovaly design pro Ferrari i studia Scaglietti, Bertone, Touring, Ghia, nebo Vignale.
Slavní piloti vozů Ferrari
S vozy Ferrari jezdilo mnoho slavných jezdců jako Mario Andretti, Niki Lauda, Gilles Villeneuve, Nigel Mansell, Alain Prost, Jean Alesi, Rubens Barrichello, Michael Schumacher, Felipe Massa, Kimi Raikkonen, Giancarlo Fisichella nebo Fernando Alonso.
Ferrari F430
Sportovní automobil, který byl představen v roce 2004 na autosalonu v Paříži. Je nástupcem Ferrari 360 Modena. Nahrazen v roce 2009 modelem 458 Italia, který byl odhalen 28. července 2009.
F430 pohání zážehový osmiválec odvozený od známého motoru Ferrari/Maserati. Jedná se pro Ferrari o významnou změnu. Předchozí modely s osmiválcem vychážely z Dino závodního programu z 50. let! Tento dlouhá léta fungující cyklus skončil právě tímto úplně novým motorem o objemu 4,3 litru a novou architekturou, u které se předpokládá, že nahradí dvanáctiválce ve všech modelech Ferrari.
Detaily motoru Ferrari F430:
- Objem: 4 308 cm3
- Maximální výkon: 360,3 kW (490 k) při 8 500 otáčkách/min
- Maximální točivý moment: 465 Nm při 5 250 otáčkách/min
- Kompresní poměr: 11,3:1
- Vrtání × zdvih: 92 × 81 mm
Brzdy pro Ferrari F430
Brzdy na F430 byly navrženy v úzké spolupráci se světoznámým výrobcem Brembo. Výsledkem je nová slitina, která obsahuje molybden. Ten lépe odvádí teplo. Druhou možností brzdového systému je vybrat si použití uhlíkolaminátových keramických disků. Ty jsou mnohem odolnější vůči vysokým teplotám. Kovové brzdy ve vysokých teplotách častěji uvadají.
Karoserie Ferrari F430
Ta byla upravena aby byla oblá a aerodynamická. Součinitel odporu vzduchu se nezměnil, ale přítlak se výrazně zvýšil. Na Ferrari F430 najdeme několik hlavních změn: přidáná zadní světla, větrací otvory z Enza - to vše v zadní části vozu. Název/typ Ferrari je vytlačený na bočních zrcátkách - tal jako to bylo na modelu Testarossa. Obří oválné otvory v předním nárazníku vypadají jako u závodního modelu Ferrari ze 60. let.
Ferrari 458 Italia
Supersport firmy Ferrari, který je oficiálním nástupcem modelu F430. Byl představen na autosalonu ve Frankfurtu 15. září 2009.
Ferrari 458 Italia pohání zážehový, vidlicový osmiválec uložený podélně před zadní nápravou s objemem 4,5 litru. Motor nabízí výkon 127 koní na litr objemu, což se dá považovat za rekordní hodnotu u atmosféricky plněných motorů. Tento motor je, jako první umístěný před zadní nápravou vybaven přímým vstřikováním paliva.
Detaily motoru Ferrari 458 Italia
Objem motoru: 4 499 cm3
Max. výkon: 425 kW (570 k) při 9 000 ot/min
Max. točivý moment: 540 Nm při 6 000 ot/min
Počet ventilů na válec: 4
Kompresní poměr: 12,5:1
Ferrari 458 Italia není dostupný s tradiční manuální převodovkou, proto je čtvrtým modelem Ferrari, které nejsou v nabídce s manuální převodovkou. A tento model ani nikdy s manuální převodovkou nabízen nebyl. Zavěšení automobilu obstarávají na přední nápravě dvojitá příčná trojúhelníková ramena a víceprvkové zavěšení. Zádní náprava pak spolu s E-Diff a F1 Trac systémy regulace prokluzu. Ty jsou určeny k lepšímu ovládání vozu v zatáčkách a zlepšení průběžného zrychlení o 32 %. Kompozitní brzdy z obsahem uhlíkových vláken a keramiky se jmenují Ferrari/Brembo CCM. Společně s ABS systémem zkracují brzdnou dráhu ze 100 km/h na nulu na pouhých 32,5 metru!
Historie vozů Lamborghini
Ferrucio Lamborghini založil firmu Lamborghini Trattori S.p.A. na výrobu traktorů v už roce 1948. O několik let později v roce 1963 položil základy firmy tak jak ji známe dodnes tím, že vytvořil společnost Automobili Lamborghini. Lamborghini jako úspěšný podnikatel měl ve své garáži vozy Maserati a Ferrari, se kterými však nebyl nikdy úplně spokojen a tak se rozhodl si vyrobit vlastní.
Dokonce se traduje, že vše začalo ve chvíli, kdy si šel Lamborghini stěžovat na spojku svého vozu Ferrari přímo do továrny, kde měl spor přímo s Enzo Ferrarim. Ten prý kritiku nebyl ochoten přijmout a řekl, že Lamborgini může jezdit tak akorát traktorem, když neumí jezdit autem. To starého pána tak rozčílilo, že si založil vlastní továrnu na supersporty :).
Rozhodl se, že vozy Lamborghini bude pohánět dvanáctiválcový motor. K jeho konstrukci přizval mladého konstruktéra Giotto Bizzariniho, který předtím pracoval na podobných motorech u konkurenta Ferrari. Výkon motoru, který vytvořil, byl neskutečných 350 koní. První vůz osazený tímto motorem navrhla firma Scaglione-Touring. Prototyp s typovým označením 350GTV se na Turínském autosalonu a hned v prvním roce výroby se sériového 350GT prodalo 130 kusů. Ferrucio Lamborghini, který se narodil ve znamení býka, se rozhodl toto zvíře dát i do znaku automobilky.
Dalším úspěšně prodávaným typem bylo Lamborghini 400GT a následně Lamborghini Miura, které představil osobně zakladatel v roce 1965 znovu na Turínském autosalonu. Miura byla prvním skutečným supersportem z dílny Lamborghini. Díky tomuto modelu se firma zařadila mezi úspěšné výrobce supersportovních vozů. V roce 1971 šokovalo Lamborghini modelem Countach, které mělo vzhůru otevírané dveře. Tato finesa je od té doby klasickým znakem všech vozů Lamborgini.
Díky světové krizi a ekonomickým problémům měnila automobilka v posledních třiceti letech majitele dost často. Nejprve ji vlastnil koncern Fiat, následně americký Chrysler - pod jehož správou byl vyroben model Lamborhini Diablo, díky kterému se automobilka vrátila zpět na vrchol. Chrysler ale bohužel díky finančním problémům musel firmu znovu prodat. Aktuálně ji vlastní společnost Audi.
Sídlo automobilky Lamborghini je umístěno v italském městečku Sant‘ Agata Bolognese, ležícím v provincii Emilia Romana, které se přezdívá „Terra di Motori“, tedy kraj motorů. Vedle Lamborghini v tomto kraji totiž sídlí i Ferrari, Maserati nebo Pagani.
Lamborgini Gallardo
Model Gallardo, též nazývaný "babylambo" se ale jako dítě zdaleka nechová. Jedná se o čistokrevný supersport. Jeho výroba začala v roce 2003 podle návrhu designéra Luca Donckerwolka. Je poháněno pětilitrovým 10-ti válcem a zrychluje z nuly na sto za 4 sekundy s maximální rychlostí 315 kilometrů za hodinu.
Aktuální verze Lamborgini Gallarda maji však ještě vyšší výkon 382 kW (520 k) při 8000 otáčkách za minutu a točivý moment 510 Nm při 4250 otáčkách za minutu. Vysokootáčkové motory vyžadují netradiční řešení spojky, která je po vzoru závodních vozů dvoukotoučová. Gallardo je nejprodávanější vůz značky Lamborgini.
Gallardo se v průběhu let vyrábělo i v limitovaných edicích jako: Lamborgini Gallardo SE, Nera, Superleggera, LP 550-2 Valentino Balboni nebo LP 570-4 Spyder Performante. Výkon vozu rostl a nově vyrábená Gallarda jsou po technické stránce zcela jiné vozy, než ty co se prodávaly před několika lety.
