K lesu vchod, k Ivanovi zády: Na návštěvě u Baby Jagy

V hlavě jsem si to hezky naplánovala. Jaro nebo léto, procházky, večer sedět u vína, opékat buřty, prohlížet hvězdy. No řekněte, není to romantika? … S darovaným poukazem mi partner oznámil, že udělal i rezervaci. Na 4. ledna. V zimě…

Domeček je vybaven plynovým topením. To zvládnu, říkám si. Vždy jsem si chtěla vyzkoušet spát v zimě pod širákem, tak tohle bude alespoň taková mírnější varianta. Příjezd jsme si naplánovali dopoledne, na oběd si dojdeme procházkou do sousedního města, večer si ugrilujeme. Zima letos ještě úplně nepřišla, tak to dám.

Ráno před odjezdem však začalo sněžit a to vydrželo téměř celý den. Takže jsem raději přibalila spacák, deky a ponožky … Po příjezdu na místo na mne dýchl neskutečný klid. Paní, která nám vše ukázala, byla velmi milá a ochotná. Vše bylo připravené dle domluvy. Domeček ve stromech byl opravdu nádherně vybavený do posledního detailu. Od několika baterek, čelovky, přezuvek po knížky, databanku, hry či léky proti bolesti.

Ukázala nám vše potřebné - jak se mění plyn, kadibudku, venkovní sprchu (opravdu nám nevadilo, že byla přes zimu nefunkční), gril a připravené dřevo, které jsme si pod zapadaným sněhem spíše představovali.

Ubytovali jsme se a vyrazili na asi 3 km procházku lesem do okolního města na pozdní oběd. Výhled na Sázavu, zapadané stromy, ticho, klid a nikde nikdo. Už teď jsem byla spokojená. Po návratu jsme se rozhodli si zážitek užít na maximum. Sedli jsme si ven před domeček, nalili jsme si víno, které bylo na místě k dispozici. Oživili jsme si pravidla žolíků, které jsme našli v domečku a hráli. V čepici, v rukavicích, co na tom, že karty pokrýval sníh.

K večeru nás zima zahnala do domečku, který byl krásně vytopený. Bylo 6 hodin a my řešili, co s večeří. Sice ještě po pozdním obědu hlad nebyl, ale co není, může být. Maso jsme měli připravené, gril také (i když zapadaný sněhem). A teď se jen vzdát svého pohodlí v teple. Ale byla by škoda toho nevyužít. No řekněte, kdo může říct, že grilovat v zimě, na sněhu? Opět z naší strany nebylo nic třeba. Gril, uhlí, sirky, náčiní na grilování. Vše bylo na místě. Po chvíli mrznutí se nám povedlo rozdělat gril. Náladu nám ještě zvýšilo teplo a vůně masa. Ani na chvilku jsme nelitovali, že jsme se rozhodli opustit naši pohodlnost. Grilování v zimě bylo parádním zážitkem.

S plným břichem jsme se schovali pod peřinu. Četli si, povídali si, hráli hry. 15°C a teplé peřiny nás příjemně překvapily. Žádné další deky, nebo teplé pyžamo nebylo třeba. Spalo se krásně. Ráno jsme se šli projít na východ slunce na vyhlídku nad řeku Sázavu. Po osmé hodině nám paní přivezla snídani v piknikovém koši, který u země připevnila na lano, které vedlo ze shora. My snídaní v koši přitáhli nahoru a opravdu jsme si pochutnali. Ovoce, zelenina, domácí marmeláda, tvaroh s pažitkou, cereálie, mléko, jogurt, uzeniny, sýry. Pečivo, džusy, koblihy. Věřím, že by si vybral určitě každý. V domečku si můžete na plynovém vařiči uvařit kávu či čaj, vše potřebné je k dispozici.

Při odjezdu nám bylo jasné, že jsme zde nebyli naposledy. Úžasné místo, úžasný domeček, neskutečně ochotná paní. Musím nakonec přiznat, že výběr termínu na 4.1. byl více než dobrý. V létě, v teple by mé zážitky určitě nebyly tak silné a nevšední. Zimu, jako roční období mám ráda, ale pocit zimy mi rozhodně blízký není. Přesto jsem už od příjezdu věděla, že bych neměnila. Protože miluju ty zážitky, které jsou něčím nevšední, neznámé a vyžadují překonání se a vystoupení z komfortní zóny. A to tento zážitek v tomto ročním období splnil na 100%.

Článek napsala: Eva Štenglová

Zážitek, na které rozhodně budete mít po přečtení článku chuť: Pobyt v korunách stromů