Pilotem letounu na zkoušku I.

Recenze

Možnost stát se na chvilku pilotkou letadla se mi naskytla nečekaně a zcela nepozvána. Přiznám se, že do té doby jsem k letadlu žádný vztah neměla. Naopak, po jediné zkušenosti s dopravním letadlem, kdy jsme cestou do Říma měli tu čest s dost strašidelnými turbulencemi, se o lásce mluvit zrovna nedalo;) Příležitost jsem ale chytla za pačesy, sice s mírnými obavami - přeci jen, moje navigační schopnosti a orientace v mapách byly a jsou stále více než nulové...;) O to větším blokem na poznámky jsem se vybavila a vyrazila do Letňan. Tam jsem klasicky bloudila (to ovšem neznamená, že cesta tam je složitá;) Piloti měli naštěstí slitování a dojeli si pro mně:) Posádka pro tento den byla čistě ženského rodu -  kromě pilota Martina, který, naštěstí pro nás, disponoval trpělivostí a všechno nám hezky u kafe vysvětlil, rozdal mapky a plán cesty. Asi po půl hoďce jsme se vydali k hangáru seznámit se s Cessnou. První a zároveň nejdéle letěla né moc nadšená Andrea (dostala do prý za trest a celou dobu, co byla za kniplem nás ujišťovala, že toho, kdo jí zážitek věnoval, zabije. Jestli se tak stalo, nevíme, ale vzhledem k tomu, že se jí to nakonec zalíbilo, tak je velká šance, že dotyčný ještě žije:) My jsme usedly do druhé řady, nasadily sluchátka, odposlechly potřebné fráze, abychom mohly odletět. Jelikož počasí nám moc nepřálo a k větru se přidal i déšť, nemohli jsme přistát na původně plánovaném letišti v Mladé Boleslavi ani v Roudnici nad Labem, Andrea tak chtě nechtě musela letět dál směr Kralupy, kde jsme přistáli na letišti Sazená. Tam jsme dali další kávu, sdělili si první dojmy a konečně nadešel můj čas. Martin vystoupal do potřebné výšky a na mně bylo tuto výšku udržet, což se naštěstí docela dařilo. Mohla jsem letadlo přiblížit na přistávací dráhu, klesnout o pár metrů a pak to Martin převzal a hladce přistál. Poslední střídání a zpátky do Letňan. Tam jsme, tentokrát nad čajem, probrali svoje dojmy a zážitky, kterých bylo hodně a rozpustili se k domovům. Ještě že jsem nemusela řídit, asi bych ten volant měla tendenci tlačit k sobě a od sebe. :) Kdybych měla jednou větou shrnout mé dojmy, vyjádřila bych je asi slovy jediné písničky od Tiny Turner, kterou znám – Simply the best! (A kdybych mohla přidat ještě pár slov – Chci ještě!)
(Klára, Praha)
Aj Brno tu Matičku měst pozdravuje, ... je to tak - těsně před keltským Beltine sem konečně vzlétl * nebyl to nigdy můj sem = dostal sem to vod mladých k 60 narozkám... a nechtíl sem je zklamat, tak sem se "těšíl" * pocit mnohonásobně překonal mé očekávání ... napřed sem chtěl přímé řízení skoro vodmítnou = jen tak se nechat povozit * nakonec sem tem knipl nechtěl pustit * stópání i klesání, zatáčení na fšechny strany, pozorování známých míst z křivánčí perspektivy... * fakt dobrý !!!!!
(Vilda Dvořák, Brno)